Vysoké teploty, déšť, mráz. Venkovní nábytek je na rozdíl od toho vnitřního vystavený nelehkým povětrnostním podmínkám. Zahradní stoly a židle proto rychleji chátrají a často nemají dlouhou životnost. V tomto článku vám poradíme, jak se o zahradní nábytek starat, aby vám déle vydržel.

Čištění a údržba

Pod nánosem prachu a špíny trpí všechno, včetně nábytku. Je proto zapotřebí jej pravidelně čistit, aby si co nejdéle zachoval neporušený vzhled, a zároveň aby vybraný design nepřišel vniveč.

Neexistuje jeden univerzální návod na to, jak se postarat o všechny druhy židlí a stolů. Každý materiál je jiný a vyžaduje odlišný přístup. Obecně platí, že nejvíce o konkrétním kusu nábytku ví samotný výrobce. Pokud máte možnost, nahlédněte do návodu přímo od něj. Pokud ne, můžete se řídit obecnými zásadami.

Plastový nábytek se může zdát na údržbu jednoduchý, ale nemusí tomu tak být. Běžné nečistoty stačí spláchnout vodou nebo setřít namokřeným hadříkem. Chcete-li ale na odolnější skvrny vzít čistící prostředek, zpozorněte. Některé přípravky mohou škodit nátěru a způsobovat změnu barev.

U nábytku z ratanu záleží na tom, zda je materiál syntetický nebo přírodní. Máte-li umělý ratan, pak se stačí řídit stejnými pokyny jako u plastového nábytku. U ratanu přírodního je údržba trochu složitější. Na prach můžete použít vysavač nebo jej setřít měkkým hadříkem. Rozhodnete-li se použít čistící prostředek, naneste jej střídmě a dbejte na to, aby nábytek nenasákl. Pokud se tak přeji jen stane, důkladně jej vysušte. V případě, že objevíte plíseň, použijte silné bělidlo do mýdlové vody a opatrně naneste na postižené oblasti. Nikdy na přírodní ratan nepoužívejte ředidla nebo abrazivní krémy na čistění. Jednou za čas, nejlépe před a po sezóně, se vyplatí použít přípravky, které jsou speciálně určené právě na přírodní materiály, jako jsou oleje nebo impregnační prostředky. Díky nim vám nábytek vydrží déle.

Z přírodních materiálů samozřejmě dřevo hraje prim. Při jeho údržbě pak záleží na tom, o jaký druh dřeva se jedná a jak je povrchově upravené. K měkkým dřevinám, jako je borovice nebo smrk, je nutné se chovat šetrněji. Tvrdší dřeviny, dub nebo buk, jsou odolnější a snesou náročnější čištění — ovšem všeho s mírou. Dřevo venkovního nábytku by vždy mělo být povrchově upravené, ať už lakem, olejem, nebo voskem. Nátěry přitom můžete každoročně opakovat, abyste jejich ochranu prodloužili. Syrové dřevo by nemělo přijít do kontaktu s vodou, ale dřevo chráněné povrchovou úpravou můžete čistit jemně navlhčeným hadříkem. Stejně jako u ratanu jej můžete natřít impregnační vrstvou a prodloužit tak jeho životnost.

Asi nejodolnějším materiálem, který se pro zahradní nábytek používá, je kov. Ten snáší venkovní prostředí podstatně lépe a přes sezónu vám nedá moc práce. Pokud na něm ulpí špína, stačí jej umýt vlažnou vodou a můžete na něj vzít i kartáč. Jen pozor, abyste nepoškrábali nátěr.

Uskladnění

Na konci sezóny je otázka, co s nábytkem dál. Pokud víte, že počasí posezení venku už přát nebude, je načase jej zazimovat. Tento proces opět záleží na materiálech, které samozřejmě určují i to, jak moc jde s nábytkem hýbat. Nezapomínejte, že manipulací můžete poškrábat nábytek i podlahu.

Nábytek z plastu nebo kovu stačí do určité míry chránit před mrazem, ačkoliv snesou i pokrývku sněhu. Přesto však platí, že nic nepokazíte tím, že i takový nábytek na zimu schováte do kůlny nebo alespoň přikryjete plachtou. Platí to především pro levnější plasty a kovy bez dodatečné povrchové úpravy.

Poněkud citlivější je nábytek dřevěný, ať už z masivu, proutí nebo ratanu. Ten je dobré ještě před samotným zazimováním ošetřit — vyčistit, poškozený povrch obrousit a napustit vhodným olejem. Dřevu je nejlépe, pokud jej umístíte do garáže nebo zahradního domku. Pod střechu a do relativního chladna. Vždy však myslete na to, že přírodní materiály potřebují dýchat. Proto i přesto, že plachta dřevěným židličkám jen prospěje, vyvarujte se tomu, že byste je pevně uzavřeli do folie.

Správné použití

Možná překvapivým faktorem, který zkracuje životnost nábytku (a nejen toho venkovního), je nesprávné použití. Je zapotřebí dbát pokynů výrobce, abyste zbytečně nábytek nezatěžovali a nerozbili. Ze zkušenosti se nejvíce setkáváme s tím, že si zákazníci špatným použitím velmi brzy zničí rozkládací zahradní lehátka. Může za to zejména neopatrnost při sedání — terčem bývají už tak často namáhané klouby lehátka nebo jeho okraje. Pokud jsou tyto části vystavovány zvýšené zátěži často, mohou se poškodit. Dbejte proto na to, abyste na ně nesedali plnou vahou.

Speciálních opatření by se mělo dostat i nábytku dřevěnému. Jak už bylo psáno, nepříliš dobře zvládá vlhkost. Je dobré tak myslet na to, že by neměl být umístěný na trávníku, ale raději na dlažbě. Nepokládejte na něj ani horké nádobí, které může na dřevěných deskách zanechat nevzhledné stopy. Samozřejmostí pak je opatrnost při umisťování přírodního nábytku do blízkosti ohnišť.